Nemocnice bývá svébytným elementem svým měřítkem a strukturou více či méně narušujícím organismus města. Může ale také s organismem města souznít nebo jeho správný vývoj dokonce podporovat.
Problém rozdílného měřítka a odlišné struktury je řešen tvarováním a umísťováním jednotlivých objektů nemocnice jako městských bloků, tak aby navazovaly na urbanistickou strukturu města. Mezi jednotlivými bloky vznikají jasně definované prostory, které se kompozičně a prostorově napojují na okolní ulice. Toto řešení vytváří v areálu důvěrně známé a fungující archetypy jako je ulice či náměstí a dotváří okolní neúplné uliční prostory. Posiluje tak jejich správné fungování a iniciuje budoucí dostavby okolních nedostavěných bloků. Kompaktnost a intenzifikaci bez vytváření nedefinovaných ploch považujeme za základní principy udržitelného rozvoje měst.
