Letos jsme vyrazili na pár dní do Harrachova. Vyměnili jsme kanceláře za krkonošský les a na chvíli zapomněli na výkresy a termíny. Ubytování bylo na staré chalupě, která toho hodně pamatuje, ale svůj účel splnila na výbornou.
Hlavní program byl les. Celý den jsme chodili po Krkonoších, míjeli rozcestníky zahalené do mlhy a brodili se cestami, které déšť proměnil v pořádnou výzvu. Terén se postaral o to, aby nikdo nemyslel na nic jiného než na krok před sebou. Někteří z nás se nenechali odradit ani mrazivou Mumlavou a vyrazili se osvěžit přímo k vodopádu. Voda měla odhadem osm stupňů. Výrazy ve tvářích byly k nezaplacení. Zpátky jsme se vraceli příjemně zmožení, někteří mokří, ale spokojení. Po návratu přišla sauna a večer hospoda pár kroků od postelí.
Nezůstali jsme jen u procházek. Jeden den jsme strávili vyklízením lesa, kde v brzké době vznikne lesní školka pro nové stromy. Větve, klády, svah a svaly, které u počítače moc nepřijdou ke slovu, se konečně ozvaly.
Pár hodin u jídla a piva bez pracovní agendy udělalo svoje. Takové věci se těžko plánují. Bavili jsme se o věcech, na které během pracovního týdne není čas a celý výjezd měl ten náboj, kvůli kterému má smysl ho každý rok opakovat. Možná proto se teambuildingu vždy účastní téměř celý náš tým.
Takže opakovat ho budeme. Příště snad se sluncem, ale pokud ne, nevadí. Ukázalo se, že na počasí až tak nezáleží.